Psa 120 | CzeCSP | STEP | Píseň stupňů. K Hospodinu jsem volal ve svém soužení a on mi odpověděl.

Psalms 120

K Hospodinu jsem volal ve svém soužení

1 Píseň stupňů. ^{▼▼Význam tohoto slova je nejasný. Někteří soudí, že jde o schody vedoucí k chrámu, jiní se domnívají, že jde o pravidelné pouti do chrámu. Odtud překlad „poutní píseň.“ Jako „píseň stupňů“ jsou označeny Ž 120—134.}

K Hospodinu jsem volal ^{▼▼17,6; 18,7} ve svém soužení ^{▼▼50,15!; 66,14; 81,8; 91,15} a on mi odpověděl. ^{▼▼3,5p; 118,5; Jon 2,3} 2 Hospodine, ^{▼▼imperativ zesílený suffixem -á (enfatický imperativ)}vysvoboď ^▼▼7,2 mou duši od lživých ^{▼▼31,19; 109,2; Př 12,22; 17,7} rtů, od záludného ^{▼▼52,4; Jb 27,4; Mi 6,12} jazyka. 3 Co ti ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}učiní a co ti přidá, ^{▼▼tj. Bůh; [srv. obvyklou zapřísahací formuli — 1S 3,17p]} záludný jazyku? 4 Hrdinovy ostré šípy, ^{▼▼57,5; Př 25,18; Iz 5,28} k tomu řeřavé uhlí ^{▼▼140,11; Př 25,22; Ř 12,20} z janovce. ^{▼▼LXX, Vul: pouštní; [ze dřeva keřovité rostliny se přípravovaly uhlíky, které se používaly pro oheň při kování hrotů u šípů, protože zůstávají mimořádně dlouho žhavé]; 1Kr 19,4; Jb 30,4†} 5 ⌈Běda mi!⌉ ^{▼▼místo obvyklého ’ój lí (Iz 6,2; 24,16; Jr 15,10) pouze zde užito ’ójá lí; srv. Mi 7,1n} Vždyť ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}pobývám ^{▼▼n.: jsem hostem} v Mešeku, ^{▼▼[země na severu Malé Asie, Gn 10,2; 1Pa 1,5; Ez 38,2]} ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}přebývám při stanech Kédarců. ^{▼▼[Kédarci žili patrně v SZ Arábii (Gn 25,13; Iz 21,16; Jr 2,10); asi použito jako obrazné vyjádření: obklopen pomlouvači, cítí se žalmista jako by byl daleko od domova obklopen těmito barbarskými národy]} 6 Již dlouho přebývá má duše s tím, ^{▼▼LXX, Vul: s těmi; [TM ptc. sg. má asi reprezentativní funkci — uvádí jednotlivce, představujícího celou skupinu takových lidí]} kdo nenávidí pokoj. ^▼▼35,20 7 ⌈Jsem člověk pokojný,⌉ ^{▼▼h.: Já — pokoj (srv. 109,4); 34,15; 37,37; Mt 5,9} ale když promluvím, oni ^{▼▼LXX, Vul: + bez příčiny} chtějí bojovat. ^{▼▼h.: k válce; 55,22; 2Pa 32,2; Iz 41,12}